JAKUB A JEHO PÁN
2001 – M.Kundera: JAKUB A JEHO PÁN
Byli dva. Pán a sluha. První měl titul, ale druhý podstatu. První vydával rozkazy, ale druhý určoval jaké. První měl sice moc, ale druhý vliv. Že je to zvláštní? Nedivte se, neboť tak to bylo napsáno tam nahoře... Asi takhle nějak bychom mohli uvést příběh o Jakubu a jeho pánovi, o jejich životních cestách a historkách.
Proč jsme však zvolili tento příběh?
Na první pohled se může divadelní hra "Jakub a jeho pán" jevit jen jako zábavná, lehce frivolní a ne příliš morální hříčka v stylu povídek Dekameronu. A to plným právem, neboť takovou také je. Ovšem pozor: příslovce také je tu míněno ve smyslu "nejen" "i". Při pozornějším sledování divákovi totiž jistě neunikne hluboká lidskost a moudrost, která z díla vysvítá. Jakub patří k lidem, kteří berou svět takový, jaký je. Snaží se v něm žít a přežít. Bez velkých ideálů, ale i bez iluzí. Těžko bychom jej mohli označit za příkladného člověka. Avšak je v něm kus upřímné laskavosti -oné dobré vůle, nikoliv sentimentálního idealismu, jemuž tak často propadá jeho pán. A právě ona přehnaná vážnost a přílišná citovost Jakubova pána - to je to, s čím se Jakubův "selský rozum" po celou dobu na jevišti potýká, co svým prostořekým humorem a vtipem neustále zlehčuje a ironizuje. Ne ze zlého úmyslu, ale proto, aby odhalil zcestnost takových postojů.
Ve své literární předloze má Jakub přídomek "fatalista" (tj. člověk, jenž věří v neúprosnou moc osudu). Jeho životní postoje však nejsou zdaleka tak pasivní, jak by se podle názvu mohlo zdát. Jakub si je dobře vědom lidských možností a v rámci nich se snaží pomáhat sobě i druhým. uznává však i omezenost lidského údělu a nesnaží se tento fakt zastírat prázdnými gesty či spekulacemi. Vystačí si s vědomím, že je tu "pán, který to všechno napsal". A z toho pramení i jeho moudrá pokora. Místo velkých očekávání se snaží milovat přítomný čas života a radovat se z něho. Vždyť přeci, (řečeno Jakubovými slovy) "čeho většího můžeme v životě dosáhnout, než že je nám občas chvíli dobře?"
Osoby a obsazení:
Jakub - David Trubač
Pán - Vladimír Jurek
Hostinská - Anna Vlková
Rytíř Saint-Quen - Jan Gajdušek
Markýz de Arcis - Stanislav Blažek
Mladý Otrapa - Tomáš Martinák
Starý Otrapa, ale také otec Agáty - Martin Klapetek
Matka, ale také matka Agáty - Lucie Jurková
Justina - Hana Trubačová
Dcera - Vendula Hrubá
Agáta - Hana Přadková
Komisař - Petr Jarotek
Rychtář - Antonín Trubač