PŘIŠEL NA VEČEŘI
2013 – G. Kauffman – M. Hart: PŘIŠEL NA VEČEŘI
Komedii Přišel na večeři jako první zprostředkoval českému divákovi Jan Werich. S Jiřím Voskovcem ji po válce přivezl z Ameriky, spolu s manželkou Zdeňkou text přeložil a upravil a v roce 1946 pak hru uvedl na prknech Realistického divadla. Sám přitom exceloval v hlavní roli Sheridana Whitesida. Navzdory svému vtipu upadla komedie na řadu let v zapomnění. Teprve v osmdesátých letech se jí ujalo Divadlo na Vinohradech. V hlavní roli se tenkrát objevil Miloš Kopecký, který na postavu Sheridana Whitesida po letech vzpomínal: „Werich mi ho odkázal jako velkou vzácnost a jednou o Vánocích mi odkázal i kravatu, v níž odehrál víc než 200 repríz. Uznejte, že hrát po Werichovi tuto roli byl kus odvahy!“ Notnou dávku odvahy - a dodejme, že i drzosti - jsme měli také my, když jsme se rozhodli tento kus nastudovat.
Hra je kolektivním dílem George Kaufmana a Mosse Harta. Tito dva - pro českého diváka patrně nepříliš známí autoři - působili v USA v první polovině 20. století. Hra Přišel na večeři nebyla jediným jejich společným opusem. Podíleli se na řadě hudebních revuí a muzikálů a za hru You Can´t Take It With You dokonce obdrželi v roce 1937 Pulitzerovu cenu.
Základním stavebním kamenem komedie Přišel na večeři je nešťastná zlomenina kyčle, kterou utrpí světoznámý literární kritik a spisovatel Sheridan Whiteside, když během svého přednáškového turné uklouzne na namrzlém chodníku před domem manželů Stanleyových. Je tak nucen strávit několik týdnů v jejich domě na invalidním křesle. To, co se zprvu zdá být pro Stanleyovy jako pocta a významná událost, se záhy mění v peklo. Ukáže se totiž, že Sharidan Whiteside je nejenom oduševnělý a laskavý vypravěč, který pravidelně ve svých rozhlasových relacích dojímá stovky posluchačů, ale také egocentrický a narcistický hulvát, který permanentně uráží a tyranizuje svoje okolí.
Sheridanův předobraz našli autoři ve skutečné osobě – americkém kritikovi a komentátorovi Alexandru Woollcottovi (1887-1943). Tento muž prý jednou neohlášeně „přepadl“ domácnost Mosseho Harta. V Hartově nepřítomnosti se uvelebil v jeho ložnici, tyranizoval služebnictvo, a když odcházel, zanechal v knize hostí tuto zprávu: „Pobyt zde patřil k nejhorším zážitkům v mém životě!“ Přímým odkazem na Woollcota je rovněž záliba v extravagantních kravatách, kterou své postavě Kaufman s Hartem ponechali.
Hra měla premiéru v roce 1939 v New Yorku a záhy se stala hitem sezóny. Tři roky poté byla zfilmována. V roce 1967 se komedie Přišel na večeři stala námětem muzikálu, který se příznačně jmenuje Sherry! (autorem je Laurence Rosenthal).
Nyní jsme se o inscenaci pokusili i my. Děj hry, která byla napsána před druhou světovou válkou, jsme se rozhodli časově posunout, aby ji divák vnímal jako dnešní, nebo - chcete-li - skoro dnešní. Aktualizovali jsme prostor, kostýmy i seznam celebrit, na které se Whiteside během hry čile odvolává. U jiných detailů jsme však narazili na obtíže. Například klasický telefon hraje v příběhu svoji nezastupitelnou roli. Proto jsme ho ve hře ponechali a nenahradili dnes všeobecně rozšířenými mobily. Stejně tak je tomu i s transatlantickou dopravou - dnes se většinou cestuje z Evropy do Ameriky letadly, nikoliv lodí. Snad tyto drobné nesrovnalosti neuberou na kráse a hlavně na vtipu celého příběhu.
Hrají:
Sheridan Whiteside - Jan Gajdušek
Maggie, jeho sekretářka - Jana Martinková
pan Stanley - Martin Trubač
paní Stanleyová - Hana Trubačová
Richard, jejich syn - Jiří Blechta
Jana, jejich dcera - Šárka Němečková
Herietta Stanleyová - Petra Janišová
Jan, jejich sluha - Petr Odvárka
Sára, jejich kuchařka - Ludmila Kočí
Bert Jefferson, novinář - Pavel Poštulka
ošetřovatelka - Martina Eliášová
dr. Bradley - Tomáš Martinák
Lorrain Sheldonová, herečka - Anna Zrubková
Baverly Carlton - David Trubač
Banjo - Jiří Jurek
profesor Metz - Petr Poštulka
Sandy - Jakub Špaček
paní Dexterová - Vendula Niklová
Wescott, ale také zřízenec - Prokop Chovanec
Baker, ale také komisař - Martin Polách
vězni, soudní vykonavatelé, technici - Ondřej Novák a Martin Novák
dětský sbor – Karin Janišová, Karolína Jurková, Klára Macečková a Albert Trubač
Scéna - Petr Poštulka
technická spolupráce - Jakub Špaček
kontrola textu - Prokop Chovanec